Možností je mnoho. Ale nejlepší jsou samozřejmě takové, které vás nebudou stát ani příliš úsilí, ani času a ani peněz. Jeden tip bychom měli - sedněte si a začněte psát dopisy, emaily, smsky všem, kdo vás napadne (příbuzní, známí, kamarádi, sousedé...). Ptejte se jich, jestli vlastní pozemek, kde ho mají a jak je velký. Ptejte se jich, jestli mají pro svůj pozemek využití a jestli by třeba byli ochotní ho pronajmout za daň z pozemku místnímu spolku, který se o něj bude starat. Pokud chcete být aktivnější, můžete zkusit přesvědčit ty, kteří pozemek pronajmout ochotni zatím nejsou. To je vše. A přitom uděláte zemi takovou službu, jako kdybyste měsíc sázeli stromky.
Proč je tato aktivita tak důležitá? Pro začínající spolky je často problematické sehnat vhodné pozemky a domluvit se s vlastníky na pronájmu. Někteří vlastníci se tím prostě nechtějí zabývat, nechtějí řešit nějaké pronájmy a je jim jedno, že jejich pozemek degraduje, jiní jsou nedůvěřiví a obávají se pronajmout svůj pozemek cizím lidem. Proto může společný známý pomoct propojit spolek s majitelem pozemku a prospět tak oběma stranám.
Spolky nemusíte nijak složitě hledat. V dnešní době facebooku a jiných medií na ně narazíte snadno. V poslední době se spolky se objevují jako houby po dešti, přestože (nebo spíš protože) moc neprší. Je to díky aktivním lidem, kterým není aktuální situace se suchem, vymírajícím hmyzem a vodou plnou chemie lhostejná. Snaží se tyto problémy řešit alespoň ve svém okolí za pomoci svých omezených sil a vy jim můžete jejich přínosnou práci ulehčit, když jim doporučíte vhodný pozemek.
Pamatujte, že Řím také nepostavili za den. A na každý problém existuje řešení.
Odpovědi na některé dotazy:
1. Proč jen pronájem?
Je to nejjednodušší způsob jak může spolek získat pozemek a pomoct tím krajině. Když vlastnící neprodali do teď, tak pravděpodobně neprodaji ani teď. Půda je skvělá investice, která se vyplatí.
2. Je možné půdu spolku darovat nebo prodat?
Ano. Jsou spolky jako nadacepropudu.cz nebo Pago Pago a další, kterým je možné půdu darovat, nebo prodat.
3. Umřeme hlady, když se tu nebude nic pěstovat?
Neumřeme. Ve chvíli, kdy se tato praxe rozšíří, tak zemědělci budou muset reagovat, aby nepřišli o svůj hlavní výrobní prostředek - o půdu pronajatou od vlastníků. Budou nuceni změnit způsob hospodaření s půdou, aby jim vlastníci nerušili nájmy.
4. Zemědělci jen tak tak přežívaji a ještě jim chceme škodit?
Některé spolky provozují tzv. komunitně podporované zemědělství. To znamená, že sháněji pro zemědělce odběratele a pomáhají mu. Na oplátku požadují, aby se zemědělec dobře staral o půdu a nepoužíval chemii.
5. Co přesně děláte Vy?
My vymýšlíme a realizujeme způsoby, jak pomoct spolkům a tím i krajině. Na příklad řešíme jak může sám vlastník půdy zajistit, aby se nájemce o pozemek dobře staral. Jak se může spolek nízkonákladově starat o velké plochy. Jak nechat legálně ležet ladem pole a nebo jak zajistit, aby vlastník půdy dostal dobře zaplaceno za pronájem pomocí biopásu rostlin.
6. Proč by se měly o půdu starat zrovna spolky?
Můžete se starat i Vy, pokud do toho máte chuť, máte na to energii, čas a další prostředky. Pokud ne, proč tím nepověřit někoho, koho to baví a má s tím zkušenosti? Vy si jen ošetříte nájemní smlouvu, aby Vám vyhovovala.
7. Mám jen podíl na pozemku...
Nevadí. I takovou situaci jsme již řešili a umíme si s ní poradit. Existuje hned několik řešení této situace, je třeba to ale rozhodovat individuálně podle aktuálních podmínek.
8. Co když aktuální nájemní smlouva se zemědělcem má trvat ještě 5-10 let?
Nevadí. Spolek si počká. Zároveň to upozorní zemědělce, že přijde o pronájem a možná ho to přinutí přemýšlet a hledat řešení jak o něj nepřijít. Začít třeba komunikovat se spolkem a společně vymyslí řešení vhodné pro všechny strany.
diskuze zde
