Nechci tímto textem nikoho urazit ani nikomu říkat, co má dělat. Každý člověk má svá vlastní rozhodnutí a důvody, proč je dělá.
Často se mluví o tom, že v Česku žijí chudí lidé. Podle mého názoru ale mnozí, kteří se za chudé považují, spíše srovnávají svůj životní standard s těmi bohatšími. Například u jídla lze často vidět, že lidé nakupují podle chuti, ne podle poměru cena/výživová hodnota.
Opravdu chudý člověk si možná musí vybírat, co je pro něj výhodnější.Například jestli koupit chleba nebo rýži, květák nebo dýni, banány nebo jablka. Všechno to jsou potraviny, které tělu dodají energii, vitamíny a minerály. Rozdíl je jen v ceně a množství živin.
Bohatší člověk si často koupí všechno, na co má chuť třeba chleba, květák i banány a nemusí tolik přemýšlet o efektivitě.
Nechci tím říkat, že někdo není chudý, pokud si koupí určité potraviny. Jen chci poukázat na to, že když je člověk opravdu v těžké situaci, musí více přemýšlet nad poměrem ceny, kalorií a výživové hodnoty. Představte si to jako váhy na jedné straně cena, na druhé živiny a zdraví.
Zároveň není dobré kupovat úplně to nejlevnější, pokud to tělu škodí. Ale když někdo často kupuje salámy, chipsy nebo jiné dražší „chuťovky“, asi se nenachází v té nejchudší situaci.